Zdroj: http://wolweryn.nazory.cz/index.php?a=21 • Vydáno: 15.8.2011 13:04 • Autor: Wolweryn
aneb jak to vlastně bylo doopravdy
Léto je pomalu za námi a já mám konečně trochu času povyprávět vám o tom jak to vlastně bylo s naším výletem na divokou vodu. Je to už vcelku dlouhá doba, ale naštěstí si vše velice dobře pamatuji. Vše začalo v pátek po šestnácté hodině
já netrpělivě vyhlížel ostatní
,řidič byl připraven
a nadopován přípravky proti usnutí, jenomže to bych nesměl míti v posádce Karolínku, Andrejku, Kačenku a Verunku
Trvalo několik dalších dlouhých hodin, než se všechna děvčata sbalila a nalodila
. Krajina jež jsme projížděli byla překrásná, ty ploty, tráva, stromy, kravičky, ba i dokonce supermarkety, vše jsme s obdivem pozorovali. Na místo našeho táboření jsme dorazili až za tmy, zábava vázla
něco málo jsme popily, zazpívali si
, uspořádali starý čarodějnický rituál
, myslim že jsem Andrejku učil zuřivé pohledy
, které později úspěšně předvedla ve Valči a taky si vzpomínám jak se Kačce rozzářilo srdíčko
když jsem ji sahal na prsa. Koukl jsem na kapitána a řekl, že už jdu spát, odsekla že je ještě noc mladá a že ještě není vůbec opilá
ale já už byl za celý den unaven a tak jsem si šel lehnout a pokoušel se usnout, což nebylo vůbec jednoduché když venku všichni hulákali nějakou písničku o dlouhym Frenkovi. Ráno bylo příjemné
až do chvíle kdy byl zveřejněn program na následující dva dny byla to samá túra a vůbec žádný ježdění na vodě,
zpočátku se nám procházky i líbily
, ale po několika stech kilometrech lesem a do kopce již plno z nás hledalo alternativní pohon
museli jsme vstřebat mnoho informací z všudypřítomných poznávacích tabulí
když nebyl poblíž kopec běhali jsme jen tak po schodech nahoru a dolu
někteří rezignovali, jiní to vzdali
i já toho měl dost a byly na mne vidět známky únavy
Nakonec jsme všichni všechno zdárně zvládli, s Rybkou jsme dokonce položili základní kámen organizace aktivistů na ochranu stromů
která v poslední době úspěšně bojuje proti kácení domečků pro kůrovce. Nejtěžší na celém výletu tedy bylo vrátit se domů
