Divoká Ohře
čajíček
Jednoho krásného letního dne jsme vyrazili brázdit Ohři, nevim proč každý čekal jen to nejhorší a foťáky tedy zůstaly buď doma, nebo v několika vrstvách igelitu hluboko v sudu. Naštěstí nám zůstanou krásné vzpomínky, které nám už nikdo nevezme. Pamatuju si, že zpočátku trošku zapršelo, ale pak už to šlo krásně, nikdo to nepřeháněl s alkoholem, jezy jsme sjížděli jako opravdový vodáci, nechtěli jsme se moc honit, takže trasa byla nakonec o něco málo kratší než bylo původně plánováno, vlastně místo táboření zkušeně určila kapitán, když nonšalantně vypadla do vody. Rozbalit tábor bylo otázkou několika okamžiků
všichni se do práce opřeli
funkce byli kvalitně rozděleny, každý zodpovědně odváděl své úkoly, je pravdou, že děvčata se opily poněkud dříve
a kazili tak morálku ostatním, ale ostatní je brzy dohnali a vše bylo v pořádku
několikrát jsem si v průběhu večera všiml Andrejky
když nacvičovala své zuřivé pohledy
, ale nesmím o tom mluvit
takže rači nic. Druhý den pršelo
a pár lidem bylo zima
tudíž každý sebral poslední sílu na závěrečné foto
a jelo se ohřát k pohodáři. Ziky se statečně chopil funkce kuchaře
a nakrmil celý náš oddíl, kapitán uvařila čaj
já se trochu rozpovídal o elektrickém schématu zapojení reprobeden k PC
což se nakonec zvrhlo ve společenskou hru
vzpomněl jsem ještě na to, co asi dělá Andrejka
že s námi nechtěla jet a pak už jsem pocítil únavu
a šel spát.
Autor:  WolwerynVydáno: 15.9.2011 21:01 Přečteno: 540x Hodnocení: 0% (hodnoceno 1x) |
Vaše hodnocení: |
Formát pro tisk
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.