Moje první párty
Kapitola 1 - Valiho posedlost pravopisem
Ačkoliv se nedostavilo několik lidí, na které jsem se těšil, musím s radostí označit svou první oficiální párty jako vydařenou. Všechno začalo kolem druhé hodiny, kdy už jsem měl všechno připravený, seděl na mé houpací lavičce, koukal, jak plápolá oheň, užíval si vydařené počasí a otvíral si první pívo. Ve 14:20 jsem šel k zastávce naproti potenciálním hostům zvolivších si autobusovou přepravu, tak nějak jsem čekal, že většina přijede autobusem, poněvadž mi to přišlo jako vcelku ideální možnost vzhledem k tomu, že plno lidí nemá auto. Když autobus zastavil a nikdo nevylezl, vcelku jsem se vylekal, se zděšením jsem hleděl do oken autobusu a hledal jakoukoli známou tvář, nenašel. Se smutným výrazem jsem tedy kráčel zpět, než mě však stačila zachvátit panika, objevila se na obzoru Ewka okukujíc okolí mé rezidence, Pavlík se Stáňou se mi mezitím oknem vloupali dovnitř, proběhla exkurze s pořadovým číslem 1. Nedlouho na to přijel Honza s Ivčou a Vali přivezl Andy, proběhla exkurze s pořadovým číslem 2. Dorazil i Rybka, což mě překvapilo s ohledem na nehojnou účast lidí, které znám déle a více, proběhla exkurze s pořadovým číslem 3. Pak jsme vyrazili zchladit svá těla k rybníku, ale trochu mi v těch vedrech klesla voda a navíc už nebylo žádný velký teplo, tak se nikdo nekoupal. Dorazil Vali s Éliškou a Ráďa s Vencou, kteří jeli kolem, tak se na chvilku zastavili a pak nějak zůstali až do rána. Zde jasný obraz mých vzpomínek končí a nahrazuje jej několik chaotických záblesků většinou zahalených mlhou. Ráno bylo kruté, bezstarostný pocit způsobený lehkou amnézií a zbytky prchajícího alkoholu vystřídala únava, beznaděj a nevolnost všemi směry, když jsem se rozhlížel kolem, mojí největší starostí už nebyla otázka, proč sem si lehl na nejmenší gauč, ale jak tak málo lidí dokázalo udělat takovej bordel, všudypřítomné oříšky připomněli velikou bitvu, které jsem se naštěstí taky zúčastnil a nebylo tedy potřeba zuřivého vyptávání jak takovou věc někdo mohl udělat, stopy na koberci odhalily skutečnost, že večer už se moc lidí nezouvalo, což zapříčinila buďto lenost nebo vcelku časté rozlévání všehosi všude a rozbíjení čehokoli kdekoli. Tak tohle už nikdy! Řekl jsem si s žaludkem jako na vodě, nicméně po vřelém obětí od všech při jejich odjezdu a dvoudenní detoxikaci tak nějak polevuji ze svého předsevzetí a navíc toho v lednici docela dost zbylo, takže se možná již brzy dočkáme opakování. Fotodokumentaci s necenzurovaným a zaručeně pravdivým popisem událostí dodám po obdržení Ivči fotek, toť dnes vše a (teď moc ještě pořád ne, neměl jsem sílu ani jít uklidit, ale za pár dní to přejde a) těším se na příští párty :-D|
Autor: Vydáno: 19.7.2010 18:29 Přečteno: 914x Hodnocení: 100% (hodnoceno 3x) |
Vaše hodnocení: |
Komentáře
Zasílate odpověď ke stávajícímu příspěvku (zrušit).
Mrzí mě že tuhle akci sem projel ale tý další se jen tak nezdám....jestly budu ještě pozván....to je však jen na velkém statkáři:))
Neboj on je fakt pohodář, to víš že tě pozve